9. října 2014
Co se děje u nás
Máme za sebou třetí úžasný den a před sebou den plný očekávání…
Včerejší den byl opravdu nádherný. Měli jsme Den otevřených dveří. Každý příchozí si mohl vyzkoušet, jaké to je, být nevidomým. Mimo jiné si lidé mohli prohlédnout fotografie ze života našeho stacionáře, jejichž druhá část je vyvěšená v hale vlakového nádraží v Návsí.
Odpoledne přijeli naší hosté. Klienti z Domu sv. Cyrila a Metoděje pro osoby se zrakovým postižením spolu s pracovníky a průvodci. Bylo nám spolu opravdu velmi příjemně, povídali jsme si, hodně jsme se nasmáli a než jsme řekli švec, bylo třeba jít na koncert.
Nádvoří sester Alžbětinek je pro takovou akci jako ušité na míru. Lidé se pomalu scházeli a scházeli, dokud nezasedli všechna připravená místa. Po krátkém úvodě jsme si mohli vyslechnout svědectví pana zvukaře Vladimíra, o tom jak vlastně toto hudební uskupení Vlaštovičky vzniklo. Krásné svědectví o tom jak Bůh žehná, když člověk plní Jeho vůli, nás všechny oslovilo a o to více, jsme se těšili na koncert. Zpěváci pan Štefan a paní Iveta byli celou dobu vysmátí a šťastní, i když malá tréma z neznámého prostředí byla znát. Jakmile začali zpívat, všechna tréma opadla a my jsme si mohli užít opravdu kvalitní živý koncert! Co Vám budu říkat. České a slovenské hity 70. a 80. let osloví opravdu každého, takže jsme zpívali a tančili a bylo nám spolu hej. Přišlo i hodně lidí, za což moc děkujeme!
Sametový hlas paní Ivety nás všechny zaskočil, a když se do toho opřela naplno, projel mi mráz po zádech. Pan Štefan zpíval sice méně, ale o to více z něho zářilo štěstí a radost. Bylo mi líto, že nevidí, jak se bavíme, ale věřím, že to vycítili a hlavně slyšeli!
Hodinový koncert jsme zakončili s úderem zvonů, které svolávaly věřící na růženec a mši svatou. Rozloučili jsme se, i když se nám vůbec nechtělo. Slíbili jsme si, že se ještě navštívíme a tak už plánujeme, kdy si uděláme pořádný celodenní výlet do Vlaštoviček za našimi novými přáteli.
Bohu díky za všechna požehnání, která nám sesílá nejen v tomto týdnu. Prosíme, o další požehnání na zbytek programu, ale i pro všechny lidi, kteří se jakýmkoli způsobem přičinili o dobro věci.
Lucie Szotkowská
